Severní Korfu, klenot v
klenotu
Hledal
jsem, kam pojedu po loňské první zkušenosti. Kréta byla fajn, ale málo vegetace. Uvažoval jsem o Lefkadě a Meganissi, i tam je hodně stromů, které mi na Krétě tak
chyběly. Jsou to ale moc divoké a strmé ostrovy, na mé procházky se nehodí.
Z googlu maps a Google Earth zjistil, že pro mé účely nejvíc
vyhovuje Korfu. Intuice mi řekla slovo Acharávi, ani
jsem nevěděl, kde to je.
Z mapy jsem
zjistil, že Acháravi je letovisko na severním Korfu, přímo uprostřed
pobřeží. Pomocí vyhledávače Invia jsem si našel
zájezd all incl.
18-30.9.2009 od Eximu. Přiletěli jsme deset minut po
půlnoci, takže se ten 13. den nedal počítat.
Malý
výběr fotek z Acharavi na Korfu,
klenot v klenotu
Letecké foto
V letadle
jsem udělal pár fotek, zejména nad Korfu. Je pěkně vidět, jak je ostrov malý a
pestrý.
Cesta
z letiště na sever ostrova je tak úzká a klikatá, že bych si tu auto nepůjčil.
Hotely jsou tu v prudkém svahu, pláže vedle rušné silnice, to není nic pro
mě.
Město
Kerkyra mi připadá nezajímavé. Benátský duch byl
dávno setřen množstvím moderních obchodů, aut a turistů. Žena se přesto vydala
na výlet po ostrově, ačkoliv do jižní poloviny vůbec nezajeli. Na rozdíl od
např. Rhodosu zde moc opravdu starých památek není,
tak turisty vodí do Staré pevnosti a do Achillionu,
který si dala postavit cisařovna Sisi.
Pak se jede do Paleokastrii na západním pobřeží.
Acharávi a jeho pláž
Acharavi má dlouhou
historii. Z malé vesničky rybářů a pěstitelů oliv, které jsou doslova
všude, vyrostlo letovisko se svými nešvary i přednostmi. Obchodů a taveren je
tu až moc a hlavně hotelů. Měly by se přestat dávat stavební povolení, protože
ničí krajinu. Co je moc, to je moc. Jsou přitom většinou architektonicky
zdařilé, ale mezi nimi jsou takové bizarnosti jako chov slepic, které hlídá
pes, a má dvě boudy. Je tam i chovatel prasete.
Hlavní
třída je živá až moc, autobusové spojení je slušné, i když po páté už moc
nejezdí. Pláž je jako luk, dlouhá a písčitá, ale dlouho mělko. Zato klid,
slunečníků jen dvě řady a rovina.
Úžasný
je rozhled, na jedné straně vysoké, divoké a pusté albánské pohoří, na druhé
město Karousádes na kopcích. Vpředu dva ostrůvky a
vzadu největší krása – divoké, bizardní pohoří bujně porostlé lesy olivovníků,
jako by je někdo namaloval. Už jen proto sem jet!
Pamětihodností
na severním pobřeží moc není, zde jsou jen malé zbytky římských lázní u silnice
na okraji Acharávi směrem na Rodu.
Hotel a havěť
Bydleli
jsme v Acharávi v hotelu Coryfo (též Corifo) Village, 100 m od hl.ulice dál od pláže. Celkem
prostorný, s kuchyňkou. Slušný až na pár detailů, které jsme zvládli. Po
deváté večer úplný klid. Kulečník ani šipky či televize se moc nepoužívaly.
Problém byl s komáry a bodavými muškami, ač menší než na Krétě. Osvědčilo
se večer po koupeli na sucho natřít mýdlem.
Jídlo
mělo dvě, výjimečně tři možnosti. Vždy jsem si dával dvojitou porci, opět mi
moc chutnalo, inu výlety a voda je náročnější než sedět u PC. Červené víno
dobré, bílá retsina horší, ouzo
zajímavé a pivo i pálenka z hroznů tsipuro
slušná.
Jak na pláži tak u jídla na terase byl problém
s množstvím vos. Chtělo to počkat až vzletí, jinak bylo nebezpečí bodnutí.
Viděli jsme i sršně a včely. Hady žádné, jen ještěrky.
Voda
byla teplá, ale počasí dosti oblačné, čtyři dny velmi slabý déšť odpoledne, ale
na výlety bylo počasí vhodné.
K výletům
Do
hornatého vnitrozemí vede několik cest, téměř rovnoběžných. Jak vyplývá z mapy,
ústí do jakési příčné silničky. Tímto směrem jsme udělali čtyři krátké výlety,
pak dva na jednu i na druhou stranu podél pobřeží. Nejlépe je mít satelitní
snímky doplněné mapkou silnic s vrstevnicemi.
Výlet za školu
Za
hotelem je škola a kolem ní vede ulička dál do hor. Je málo frekventovaná, na
mapách nebývá. Vede od počátku po hřebeni, což je na rozhled nejlepší. Po ní
jsme udělali svůj první, moc pěkný a nenáročný výlet.
Na Episkepsi
Po
koupání jsme vyrazili na krátký výlet po dosti frekventované silnici směrem na Episkepsi. Ale i zde se nám moc líbilo, zejména na zpáteční
cestě, kde jsme odbočili na klidnou uličku s několika apartmány.
V takovém klidu, kousek od malebných hor, bych chtěl bydlet v důchodu.
K Stroggyli do taverny Sunset
To
byl třetí, snad nejkrásnější výlet do hor. Jde se kolem taverny Monolith, kde je rovněž úžasný výhled, ale takovou krásu
jak od taverny Sunset jsem nikdy nezažil… Potkali
jsme jen pár turistů německé národnosti, moc se do hor nehrnou, ani vozidly ne.
I taverny byly prakticky prázdné. Do horské vesnice Stroggyli
jsme bohužel nedošli, ač je to ze Sunsetu kousek,
litovali jsme pak toho.
VIDEO 1 z taverny Sunset
VIDEO
2 z taverny Monolith
Kassiopi
Autobusem za 1,80 euro
lze v 10 hod. odjet do letoviska Kassiopi.
Je tam to, co v Acharavi chybí – malý přístav a
zbytky hradu. V 13. století ho Anjouovci
přestavěli na pevnost. Z hradeb, zbylých po destrukci benátčany
v 14.stol., lze fotografovat romantické okolí s převážně kamenitými
břehy. Rovina je tu nahrazena svahem, místy strmým a pustým. V Acharavi se není proč potápět, ryb tam moc neuvidíte, ale
zde jsou potápěči a jistě vědí proč. V půl páté odjíždí poslední autobus
zpět.
Ze Sidari na mys Drastis
Tam
jsem byl dvakrát autobusem, je to i stejně daleko, ale na západní stranu
ostrova. Staví se jen v letovisku Roda. Jede se
přes město na kopcích Karousádes, ale nestaví se tu,
ač výlety by byly velmi zajímavé. Ale autobus snad zastavuje i na přání.
Sidari je velké letovisko. Voda je tu kalnější, ale
každý český rybník je víc. Je ale ještě více mělko.
Na
konečné autobusu je po pravé straně 5 min.cesty na známý Kanál lásky, velmi
zajímavě tvarované útesy z jílu. Dá se tam koupat, místy je hluboká voda.
Velmi romantické.
Doporučuji
jít podél pobřeží, vystoupat v lese na útes, je z nich úžasný
výhled. Pak kolem vysílače mobilních sítí až k mysu Drastis.
To byl druhý nejkrásnější pohled celého zájezdu. Lze jít i dál na vrcholek
mysu, z kterého je výhled na městečka Perouládes
a krásný Avliotes.
Zpátky
je možné sejít ze svahu skrz les nešetrně rozoraný buldozery na cesty pro
motorizované turisty. Rostou tam i citróny a kříženec pomeranče s grepem -
kunquat, ze kterého vyrábějí známý likér a víno. Já
ale našel jen zplaněný pomeranč. Po silničce pod hřebenem se lze dostat zpět do
Sidari k autobusu.
Aghios Martinos
Poslední
neprozkoumanou silničkou do hor z města byla silnice nejblíže hotelu do
vesnice Aghios Martinos.
Měli jsme dvě mapy, na obou to bylo špatně vyznačeno. Až tam jsem uviděli, jak
vypadá pravá řecká vesnice nezasažená turistikou. Dost chudoba, i ve vesnici
rostly všude olivovníky, zahrádky malé a o políčkách nelze mluvit. Jak se tam
mohou živit mimo sběr oliv ze sítí rozložených všude v lese, nechápu. Chtěl
jsem si vyfotit víc chudých domů, ale z pohledů jsem vytušil, že to není
vítáno.
Rozhodli
jsme se nevracet se stejnou cestu, ale odbočili jsme k taverně Monolith a 1,5km šli krásnou cestičkou. Ještě ve vesnici
jsme se ptali na cestu starého, chudého ale velmi vznešeného Řeka, na kterém se
zobrazila krása Řecka jeho bohaté historie. Bohužel jsem nevyfotil ani malinkou
taverničku s podobně vypadajícím majitelem,
který marně vyhlížel hosty. Cizince tam jistě dlouho neměl. Pro ty dvě fotky se
na sever Korfu musím vrátit.
Závěrem
Byla
to má zatím nejlepší dovolená. Celkově bych dal hotelu dvojku a dovolené 1-.
S velkým úspěchem jsem použil řecké
slovníčky, věty se jak básničku naučil z nahrávek. Řecko je vysloveně moje parketa.
Řekové jsou obdivuhodní pro svoji vrozenou hrdost a vznešenost, vždy dbají na
svůj zevnějšek. Řekyně tu byly daleko emancipovanější a podnikavější než na
Krétě.
Nekrade
se tu. Ceny jsou mírné, podobné v různých prodejnách. Pro příští návštěvu
plánuji navštívit další místa severního a středního Korfu, zejména původní
řecké vesnice nezasažené turistikou. Zajít ještě hlouběji do hor, které však už
pak nejsou tak zalesněné. Za rok však zkusím italskou Ischii,
abych měl srovnání.
O několik
let později..
Řecko má jedinou nevýhodu, nedá se tam
v zimě koupat. Proto jsem po zdařilé návštěvě Zakynthosu
následujícího roku začal v dalších letech jezdit na Kanárské ostrovy, konkrétně na Tenerife
a to je teprve ono...