Zázrak mystické meditace

 

Zítra mám meditaci č.260. Jaké je to jít do meditace už po tolikáté? Stále je to vzrušující pocit, jako byste stáli před velmi významnou návštěvou, či objevem objevů...

Pokusím se z mého pohledu vysvětlit, co taková meditace vlastně je. Je to vlastně nemožné ji laikům popsat, tak moc se liší od všeho, co zná. Na rozdíl od laických představ není mystická meditace o prázdnotě, klidu, míru a harmonii. Vlastně naopak, je o ohromení atributy Boha proudy Poznání. Je o genialitě a virtuozitě Boha.

Běžné řeči laiků, zda Bůh je či není, a že je to hlavně věc víry, je po takovém zážitku zcela směšná. Kdo Boha viděl, víru nepotřebuje. Ani žádné náboženské organizace, protože má k Bohu volný přístup kdykoliv a kdekoliv.

To je i jeden z důvodů, proč mystiky nemají rádi jak věřící, tak i ateisté. Co by takový zážitek udělal s průměrným knězem? Někteří by na něj chtěli rychle zapomenout, jiní by se odebrali do ústraní, aby zcela změnili svůj postoj k víře a nahradili ji jistotou.

Je to vlastně zázrak, o kterém lidstvo vlastně vůbec neví, ač mystické meditace zasvěcenci a mystikové mají již celá tisíciletí. Z mnoha důvodů je jejich reálná existence zamlžována, ba přímo tajena, ač se o nich píše ve všech svatých knihách. Právě z nich totiž všechna náboženství vznikla!

Zázrak je to proto, že se lze během několika vteřin dostat do zcela jiných světů, jež vysoko přesahují naší malou Zemičku a my sami se také náhle ale dočasně radikálně zdokonalíme. To zcela rozbije ateistické i materialistické představy těch, kteří To zažili.

Je to také Dar Boha, protože je jen Jeho zásluhou, že můžeme ve vytržení ducha na chvíli nahlížet do světů Boha, jinak nepřístupných.

Tato meditace je i výuka. Božské mystika ve Svých vševyjadřujících pocitech a vizích postupně zasvěcuje do Tajemství Stvoření.

Meditace mají svůj vývoj. Nejprve jsou silně extatické. Neuvěřitelná krása koncentrované božské Dokonalosti způsobí, že se při návratu do těla cítíme, jako bychom lezli do lahve od octa.

Pak následují léta ohromujících meditací, kdy se až třeseme poznáním lidem utajené božské filozofie Všeho.

V nejvyšší etapě mystiky.jsou meditace trochu slabší, již ne extatické, ani tolik ohromující, protože jsou úsporné. Po těchto meditacích několik dní následuje řada dalších, jen trochu kratších. Božský pocit už ani mezi meditacemi zcela nemizí, jak tomu bylo dřív.

Meditace člověka změní. Skutečně ho přiblíží Bohu, má pak na něj daleko větší vliv a to se projeví i v silně zesílené intuici.

 

 

 

Nuly a jedničky

 

Meditaci č. 257 mi dali až po čtyřech měsících, což se od jejich počátku v roce 1998 nestalo. Bylo to dost náročné období s vyššími zátěžemi z většího veřejného působení.

Slíbili mi, že bude s neutrálními božskými pocity, což bývalo často. Měl jsem obavy, že mi vyčtou malou důvěru k božskému, ale nakonec se nestalo nic z toho.

Na meditaci mne božské vzbudilo v neděli v 04,40. Byl jsem rozespalý a rozmrzelý. Popoháněli mne, že čím bude meditace později, tím bude slabší. To už znám. Tak jsem se vykoupal, převlékl a připravil. U sošky Krista jsem se na Něj napojil a použil mikrodávku zesilovače transu.

Meditace byla slabě tísnivá. Kvůli Jinakosti, která ohromuje. Osobními otázkami se božské odmítlo zabývat, byla jen o filozofii. Božský pocit posvátné hrdé Vznešenosti byl silný, často až 49,25% s dokonalým prožíváním hudby. Trvala skoro hodinku.

Na začátku mi ukázali spojení lidského a božského po jakémsi kabelu. Rozdíl obou světů je neuvěřitelně velký. Nepopsatelný božský svět, jakési planety, či buňky, což je vlastně totéž, v n-dimenzionálním Hyperprostoru s podivným životem. Kde tu ta entita je, to nechápu.

 Připomněli mi tak ještě daleko silnější meditace před patnácti lety. Stačí, aby se zamysleli nad Sebou, a už letí ještě do vyššího, ještě nepochopitelnějšího světa, který ohromuje i je... To bere dech nejvíc, až z toho mrazí.

Žijí ve Věčnosti a Dokonalosti, a právě proto musí mít i náš omezený svět, jakoby opačný. Stvořili si nás a nyní naše životy prociťují, prožívají s námi. Skrz nás žijí či nahlížejí do naší omezenosti. Ten ohromný kontrast Jim vyhovuje. Libují si v paradoxech.

Ostatně, co je v podstatě božské? Nejvyšší filozofií lze zjistit, že podstatou je kombinace nul a jedniček. Z nich je stvořeno Vše. Bůh, tedy Jeho Obraz – Stvoření je  složito-jednoduchá, věčná, jakýmsi Hyperpočítačem vygenerovaná virtuální Hra na postupné Sebepoznávání,  jak podobnými zkušenostmi zjistili i mnozí jiní. Film, kino, divadlo, jak To nazvat, kde jsme zároveň herci i diváky. Když jsem se božského zeptal co dál, odpovědělo, že není žádné dál, toto je všecko...

Právě tohle téma mi v různých verzích vysvětlují už skoro dvacet let ve více než dvou stech meditacích, abych ho dokonale pochopil a přijal, protože To je Bůh...

Ukazovali mi i části lidských dějin, nic moc příjemného, různé pohromy. I těmi se lidstvo posouvá výš, vysunuje z přízemního...

Mezi jednotlivými postřehy mi dávali čím dál delší pomlky naplněné  prožíváním hudby božské Lisy. Nevznikaly rozpory mezi mnou a božským, meditace byla dosti harmonická. Ani mi jako dřív neukazovali, jak se božského bojím a mám malou důvěru, ač by mohli...

Vše v tónu aktivní spolupráce v mystickém procesu. Léty práce je to zaběhané, maximálně funkční. Mají na mne velký vliv, tak co by Jim mohlo vadit?

Není se čeho obávat, právě já bych se neměl obávat vůbec, protože dobře vím, že mi božské stále pomáhá. Má mnoho možností. Vždyť to nemá těžké, když si může stvořit vše jak Samo chce...

První přídavek byl s hudbou Súfism. Původně jsem měl najít skladbu Crown Chakra, ale nešlo to. Věděl jsem, že je za ní vysoká dimenze, Súfism je vlastně hymna sedmé, nirvanické dimenze božského Já. Její odlidštěná Jemnost je úžasná, ač mi nic neříkala.

V druhém přídavku jsem už hymnu Šéfa božské správy našel. Pochopil jsem rozdíl. Proti jemné, dokonalé sedmé je dimenze 7,5 více silová, a to hudba symbolizuje. Oba přídavky znamenaly přízeň nejvyššího božského. Když mi ukončili meditaci, bylo 06,06 hod.

 

Již ten den a další dny mi božská intuice opět jako dříve dávala řadu malých meditací, jež byly dosti dlouhé i silné, neutrálních až 48,5%. Takový luxus geniální virtuozity jen tak někdo nemá...

Čím víc se odpoutám od omezeného lidského, tím se dostanu blíže k božskému a zesílí Jeho pocit. Ten je ovšem daleko dražší, způsobuje více zátěže. To je velký problém mystiky, který nemá řešení...

 

Zeptal jsem se channelingem božské intuice, že tolikrát jsem již To zažil a vždy jsem ohromen, copak si nikdy nezvyknu? Nemáš na to Mne přijmout naplno. Stále jsi jen člověk, odpověděla.

Proč zrovna tyto zážitky mám já i ostatní? Jsou nejvíce účelné na přijetí Mne. Ale já vůbec nechápu, co ty vize planet vibrujícího Hyperprostoru znamenají, kde je v Něm božské entita? To nevadí, ani To nemůžeš pochopit, ale na účel proměny je to takto nejlepší.

A jak budu pokračovat? V podstatě podobně, až do smrti. A co bude výsledkem mého života? Velký skok.

 

 

 

Výuka božského od božského

 

Měsíc od minulé meditace mne napadlo, že bych rád měl další, ale pak si uvědomil, že  to možná nebude dobře přijato. Vždyť mají být už jen po několika měsících. Kdoví, kolik a jakou zátěže kvůli ní dostanu…

Božské skutečně nebylo nadšeno, rozpočet je prý limitní, ale když už mě to napadlo, nemohou říci ne. Meditace č.258 skutečně byla, ale nikoliv slabá ani krátká, jak jsem čekal.

Byla to výuka božským Učitelem. Rozdíl inteligence mezi námi byl neuvěřitelně velký, jako rozdíl dvou světů. Dával mi i otázky, jakési rébusy,  probíralo sel kdeco. Bylo jasné, že chápe daleko více souvislostí,.rychleji a podrobněji než já.

Bylo to mnoho geniálních postřehů, mnohé pro mne nové. I o mě, jaký jsem poděs, zaměřen na rychlost, ale že to není chyba. Ono i s tím hodnocením je to jinak než se nám zdá.

Lidské jednání vlastně není svobodné, jak si rádi myslíme, ale je realizací určitého božského Záměru, vycházejícího ze základních vzorců, jakési ideje, o kterém mluvil ten, co to měl také v meditaci.

Tímto způsobem můžeme získat úplně jiný pohled na svět.- ne už jen ten lidský povrchní pohled, tedy dějiny, ale v podstatě nadčasovou matematickou Hrou, kde již nejde o čas, tedy děje. Je to svět fraktálů. Ukazoval mi také, jak božské stále vyvažuje nekonečno dualit. Prostě Všechno…

Hlavní část byla s ponorem 48% a středně silné vnímání hudby. Nezvykle silné geometrické vize.  Ponor byl stále neutrální. Jak mi vysvětlovali, je tou nejrychlejší duchovní cestou, přímo do Jádra Celku.

Vize dvou membrán blízko u sebe, to je vyšší a nižší dimenze, já a božské. Obě se rozvibrují, až se místy skoro dotýkají. Vzniká elektrický oblouk, kterým se téměř svaří, ale tomu je zabráněno, dvě dimenze se totiž nemohou dotknout. To je ten můj expresní styl, maximální rychlost duchovního vývoje, vymakaný božským do detailů.

Božské mi s hrdostí ukazovalo, jak mě dokonale nastavili a jak to krásně funguje. Jak má na mne obrovský vliv, prý jsem takový velekněz…

Do meditace se občas zapojilo geniálním postřehem moje Třetí oko. To nejvíce rozumí božskému, ale Ono nerado nechává nahlédnout do Sebe.

Po hlavní části byly dva přídavky jako obvykle, ještě silnější, ale k mému velkému překvapení pak přidávali další a další, až jich bylo sedm s celkovou délkou přes dvě hodiny! Takovou meditaci jsem ještě v MD neměl.

Sedm náhlých skoků do totálně jiného, daleko dokonalejšího světa božské jemné, ladné Hravosti. Co jsme proti Tomu… Božské překypuje dokonalou Tvořivostí, ale pro nás je drahá, to je věčný problém mystiky.

Ponor byl v nich neutrálních 48.5%, úžasně krásné vnímání hudby. Postupně byly dějově klidnější a kratší. Nechtěl jsem na konci přídavků vystupovat, až mne museli přesvědčovat, že je už konec.

Nádherná meditace, kterou bych měl nejraději trvale. Snad takové budou i další. Zátěží opravdu přibylo. Že by to tak mělo být i dále? Pěknou, dlouhou meditaci, ale odpracovat si ji zátěžemi?

Hned po meditaci mě začalo božské zvát do řady malých meditací s pěkným ponorem. Občas ni v nich něco vysvětlilo.

Ale už čtvrtý den malé meditace skoro nebyly. Prý byla meditace moc drahá, tolik přídavků a bez tísně, tak už to už bude slabší. Co příště bude, říci nechtějí a jak jsem si to odpracoval také ne. Další den mi řekli, že tato dlouhá neutrální meditace byla velmi drahá a malé meditace už budou jen slabé...

 

 

 

MD je o očišťování

 

Meditace č.259 byla velmi podobná minulé. Také po měsíci. Ponor až 48,5% byl ale místy trochu tísnivý kvůli probírané Jinakosti. Tedy asi hodinová božská přednáška, koncipovaná do geniální divadelní hry, čili úžasných videoklipů speciálně pro mě! Místy mi dali i praktickou informaci.

Ono ví, co ještě úplně nechápu a vysvětlovala mě to z mnoha různých pohledů. Tu dokonale nastavenou Hru o Sebepoznání, kterou božské hraje samo Sobě...

Lidé se bojí mystiky i proto, že tuší, že je v ní opravdu konec oddělenosti, entity. Je pěkné o tom mluvit, ale Poznání toho, úplné prožití, je úplně něco jiného. Takhle Absolutno ve Věčnosti bliká, zažíná i zháší všecky entity. Vše je dokonalé, logické. I já jsem takové bliknutí, moje božské zas jiné bliknutí. To mi odpovědělo na otázku, kdo jsem vlastně já. Přijmout To je vážně těžké.

Božské mi ukázalo všechny pohledy na Sebepoznání, tuhle Hru, abych ji dokonale pochopil. To je luxus, takové meditace ukazují, jak je božské krásné v porovnání s naším životem, po všech stránkách. Je nad námi, my vidíme jen naše plahočení, Oni všecky geniální souvislosti. To nemůžeme napodobit, ale musíme se o to snažit.

Když jsem chtěl poznat své příští životy ve vyšších životech, ve vizi mi ukázali, že to nejde. Vše je prý mnohonásobně složitější než si myslím a ukázali vizi, jak se vše štěpí a mění v nekonečné proměně. Lidem ani není dovoleno pochopit Hry, které s nimi božské hraje. I ten vztah mezi božským a mnou, to je nepochopitelnost sama. Lidské představy o tom jsou vážně směšné. Božské jen naznačovalo, nešlo do detailů.

Hlavně ale byla meditace o tom, že MD je o očišťování. Není to žádný klídek důchodu, ale neustálý intenzivní proces Poznávání, i když ne tak překotný jako kdysi. Očišťování není jen o povaze, ale hlavně od omezenosti. O tom byla jedna z vizí, jak ryby ležely vedle sebe a proud vody je očisťoval od bahna zemitosti, zatuhlosti forem.

Božské hledalo každý jemný skrytý blok projevující s v chybě, jisté nelogičnosti, jež občas projevuji. To vede k jejím kořenům a jeho osvícením božským kořen mizí i ten blok a vývoj se může zrychlit. Takové je moje očišťování v mystice.

Vážně není problém se do božského dostat na návštěvu. Ač to skoro nikdo nechce udělat a zažít Tu úžasnost. Jak je Jiné než já, což mě neustále překvapuje. Kde se To v člověku bere, taková Nádhera, Moudrost, do které se dá vskočit tak rychle! Jak do mne dokonale vidí!

Uvědomovat si tu nekonečnou složitost a současně tu nepopsatelnou Jednoduchost, to je přijetí Boha! Věčně máme po boku dokonalou Inteligenci, kterou k naší velké škodě tak málo využíváme … Intuice mi naznačila, jak žije v proudech extáze tryskajících z Boha. To mě ještě čeká!

Přídavků bylo více, na konci byly kratší a začala se projevovat únava. To je daň za zážitek, bohužel jsou meditace tak drahé… Po meditaci opět proud malých krásných meditací, ale i vyšší zátěže jako dříve. Vše v zájmu úspor.

 

Ze života do života

 

Že bude meditace č.260 úsporná, mi ukázali ve vizi hned na začátku. Tlustá čára značící maximum ponoru, který mi dají, tedy 48,5%. Tedy ne moc, ale ani málo.

Zato byla meditace neutrální, nemuseli do ní dávat žádnou Jinakost. Vysvětlovali mi některé zákonitosti duchovního vývoje. Ptali se mne, proč mám takový život, jaký mám. Odpověděl jsem správně, že je to dáno nastavením archetypů. Chtěl jsem vidět, jak to probíhá v božském světě, kde to plánují.

S úsměvem mi řekli, že Tam přece žádné pevné tvary ani nic jiného nejsou. Každý si Tam vše vytváří jak chce. Důležité jsou jen symboly, které vize zpodobňují.

Mezi sebou komunikují takovými obrazy a pocity. Trochu to také děláme, ale jen nedokonale. Vědí co my ne, že i Oni jsou vlastně takový obraz, film, který může vypadat různě. Celé Stvoření je takové.

Podobně si na počítači můžeme nastavit určité skiny a ikony, celé prostředí tak, aby nám vyhovovalo.

V prvním přídavku zesílili ponor na 49%, to už je božská nádhera Sama. A virtuózní vnímání hudby k tomu. Poslali mi vizi, jak stojím ve dlouhé frontě lidí, převyšuji je svou postavou. Ti lidé ani neměli tvář, jen tupě zírali do země. Já se však bystře a zvědavě rozhlížel na všecky strany.

K tomu mi řekli, že lidé dělají chybu, když si myslí, že mají jen tenhle život. Že se mohou tak jako já rozhlížet do dlouhého řetězu životů do minulosti i budoucnosti. Jsme ve škole a máme mít přehled, co se děje v pod našim i nad naším školním ročníkem, životem. Žádná smrt tedy není, jen trochu jiný prográmek života.

Ptal jsem se na své příští životy, ale řekli mi jen, že můj přísný Směrč z božské správy bude mnou se svým průrazným stylem dál. To mě ovlivní hlavně.

Ve druhém přídavku mi dali ponor jen 48% a nic se nedělo. Když jsem se ptal proč, řekli, že už výuka skončila. Mám málo energie, tak mám vystoupit. Tak jsem poděkoval a vystoupil, ač se mi zdála krátká, snad ani 30 minut.

Obávám se, že týden častých malých meditací nebude tak silný jako dřív. Ach jo, určují to ty nešťastné zátěže a já bych chtěl vše zdarma...

 

 

 

Mřížky

Právě jsem vystoupil z transu. Nedělal jsem spiritistickou seanci či nějakou magii, ale to, co je podle mne nejdůležitější. Návštěvu intuice. Lidé nemají nejmenší tušení, jaká v nich sídlí věčná, gigantická a všemohoucí Hyperinteligence. Nádhera nádher.

Kam se hrabou virtuózové i géniové, tohle je ještě výš... Kdo má zájem, může ho vést, vyučovat a ukazovat Její svět nekonečné, věčné a dokonalé Tvorby. Je to exkurze, návštěva paláce Boha, dokonalé prožívání o jakém se může lidem jen zdát. Setkání s Dokonalostí, neuvěřitelně mocnou, označovanou jako Bůh. Ale není zájem, dokonce přímo opak, odmítání.

 

Do meditace č.261 mě zvali od časného rána jak bývá zvykem i s překážkami v přípravě. Začala už při přípravě. Najednou se vědomí změnilo, začaly chodit slabé vize a vyšší myšlenky. Ponor byl mírně tísnivý, 48,5-49%. Trvala mezi půl a tři čtvrtě hodinou. Tématem byl vývoj osobnosti. Od nevědomého stavu ega, přes vědomé hledání božského až po rozpuštění v Něm, což  je hodně těžké na přijetí. Téměř nepřekročitelné, ač se nirvána v literatuře bere jako radostný cíl. Je to však definitivní konec Všeho a vstup do totálně jiného neznámého světa, který nahání obavy. Je Tam směska Všeho Dohromady.

Pak se výuka ukončila a zůstalo virtuózní vnímání hudby. Kdo tohle zažije, dívá se na všecky lidské činnosti, jinými oceňované, s velkým nadhledem.

V prvním přídavku mě božské ukázalo to, na co jsem zapomněl. Na rozdíl od nás je u Nich čas téměř nepodstatný. Dělají si s ním co chtějí. To uvedlo božské otázkou: Co je čas? Bylo jasné, že je docela něčím jiným než známe. Jsou důležitější věci než čas a dějovost.

Jádrem meditace byla totiž vize mnoha mřížek na sobě. Ty jsou důležitější než čas. Každá znamenala jeden archetyp, měla svůj tvar. Božské protlačovalo Sebe skrz ně. Záleželo na tvaru mřížky, tj.na kořenovém archetypu, jak rychle bude božské mřížkou prostupovat. Záleželo i na kombinaci archetypů, tedy mřížek jak do sebe zapadaly. To mohlo proud božského, tj.děje, usnadňovat, nebo naopak zpomalovat. Proto má někdo duchovní vývoj rychlý a jiný pomalý.

V dalším přídavku mi opět zopakovali, co jsem ještě zapomněl. Bylo to úplně na začátku meditace. O tom, jak si božské stvoří lidské entity, aby je mohlo spoluprožívat. A skládá si z nich celky. Jakési koule, větší a větší, které zabíraly větší celky, nejen vývoj jedné entity.

 I o ovlivňování člověka shora, jak jde udělat cokoliv. Když jsem se ale ptal, proč je většina lidí tak fádních, odpověděli ve smyslu, že musí být do počtu.

Spoustu informací jsem zapomněl. Dodatečně jsem si vzpomněl na reakci božského na diskuzi na webu o komunistických družstvech. Ty podle božského mohou existovat, ale pouze na základě dobrovolnosti. Jejich účel symbolizuje snahu o sjednocení v božském.

Tak, jak to komunisté dělají, to jít nemůže. Musí to vycházet z přirozenosti, ne v násilné aplikaci vymyšlené ideje.

A také, když s někým mluvím, nemohu ho učit, protože ho nechci vnímat. Jen mu to hodím, jak mám informace v sobě. Bez ohledu na to, co mu to může dát. Na druhé straně nevzniká vazba, nerozmělňuji se.

V meditaci byly i ukázky práce božských sil. Bylo to však tak totálně nepochopitelné, že ji nelze ani přibližně popsat. Sám jsem ji nechápal. Rozhodně je to úplně jinak, než si představujeme.

Máme si uvědomit, že tyto zážitky jsou Darem. Nemůžeme si je sami vytvořit, na to nemáme ani trochu. Prožít takovou nádheru nádher není zadarmo. Byla to meditace úsporná, vše je už dlouho v režimu úspor. Meditaci si prostě musím odpracovat zátěžemi a proto chci, abych dostal co nejvíc za co nejméně zátěže. Je v tom tedy určitý spor s božským. Bohužel nesmím vidět do konkrétních hodnot.

V malé meditaci mi třetí den vysvětlili, že i moje zesílená intuice mě něco stojí, předává mi inteligenci. Část zisku z zátěže  jde i na jiné účely než na mě. Proto je nyní i méně a slabších malých meditací i stálého ponoru. Dostávám daleko méně než bych chtěl.  Dávají mi zato daleko více informací, víc mne vedou. Např.:

-Zátěž je jeden extrém vyvážený druhým

-Mystika je zvýšená citlivost ke všemu a to vytváří i problém TND

-Božské nám raději řekne o směru událostí, jejich logice, než o tom, co je a co bude

 

 

Součástka

Meditaci č.262 je nejlépe nazvat Součástka. To bylo totiž téměř jediné, co se probíralo. Byla podobná minulým, ale vnímání hudby trochu slabší a také dosti krátká, velmi úsporná, což je hlavní limit MD. Ponor byl jen 48,5% a až ke konci, kdy jsem se nechal rozpustit v hudbě jen na chvilku až 49%.

Vždy byl slabě tísnivý. Tíseň byla opět navěšena na Jinakost Boha, tedy Jeho Takovost. Přijmout a prožít tíseň znamená překonávat překážky a to je podmínka duchovního rozvoje.

Osobní informace nebyly a když jsem se ptal, řekli mi, že se probírat nebudou. Na to je ostatně čas po meditaci.

Bylo to o vztahu Boha a člověka. Myslíme si, že je oddělenost, ale není. Kdepak nějaké vyhnání z Ráje...  Na pochopení tohoto zvláštního vztahu mi ukazovali nepochopitelný svět božského, samá abstrakce. Ten si vytvoří zvláštní součástku, kde je jakýsi odpor, který sníží božskou Dokonalost na lidské IQ. Jsou tam i obvody, které zablokují další archetypy. Vznikne jejich kombinace, jež nás zcela definuje.

Průchodem božského součástkou vznikne naše individualita a děj, který prožíváme. Tedy celá naše minulost a budoucnost je vlastně jen zdánlivým vývojem, dokonalou gamesou, kde se vše vypočítává a hlavní roli mají archetypy, které jsou nakonfigurovány. Vše dohromady vytváří Celek, obraz vyvážené Dokonalosti.

To jsou mystikovi známé věci, ale byly podány originálně, názorně a zcela jasně. Jakoby tato součástka tvořila rastr, jakýsi filtr, kterým se abstraktno promítne do konkrétna. Ukazovali mi to i jako stříkačku, kde se proud božského po průchodu tryskou nastříká do vlastností a prostorových tvarů.

Prostě nikdo a nic není a ani nemůže být od Boha oddělen, to se nám jen zdá, aby Hra byla Hrou... Vše je tedy jinak, než si myslíme...

 

První přídavek byl krátký a slabší, ponor jen do 48%. Jak chceš ponor, musíš si ho zaplatit, komentovalo to božské. To mne rozladilo. Druhý však byl delší než obě předcházející části dohromady. Ukazovali, jak do prostoru vystřelují záblesky děje, ale ty zase mizely.

 Představa, že by náš svět i s námi mohl najednou definitivně zmizet, je děsivá, ale tahle myšlenka je i v bibli. Ostatně do děje snu se náhle dostaneme a uprostřed děje sen náhle zmizí vzbuzením. Pak přidali pár drobností při vnímání hudby 48,75%.

Na třetí přídavek mě poslali později, že mi chtějí ještě něco říci. Ukazovali mi božské a nechali procítit ponor ze zeslabenou božskou Dokonalostí. Nebyl tak krásný jak jsem zvyklý. Jakoby snímali obrazy malým rozlišením, nebyly tak bohaté, detailní. Lekl jsem se, že mi chtějí takhle upravovat moje ponory kvůli úspoře.

Tlak na úsporu je opravdu velmi silný, proto jsou už i velké meditace daleko slabší než dříve, spíš takové bonbónky. Zato vliv božského stále roste, síla se přesouvá z meditací mimo ně, jako bych časem měl žít jen v meditaci.

Po velké meditaci mi začali dávat malé, ale ty měly děj jako střední meditace, s ponorem jen 47,5%. Stejně jak se hráči baví u svých games, božské se baví a žije námi v našem světě, už od páté dimenze. Co si nadefinují to mají a já jsem jen extrémní sestava, koncept, záměr, aby Hra byla pro Ně bohatší. Jsou nám podobní, jen jsou výš v Sebepoznání a žijí ve vyšších světech.

Obviňovat tedy někoho za něco a  že za to dostává karmické tresty od Boha je jen nedokonalé chápání. Vždyť individualita vlastně neexistuje, je to jen dočasná kombinace kořenových archetypů. Chování každého je takto předurčeno a on ani nemůže jednat jinak. Je tak nadefinován a nemůže se změnit.

Ptal jsem se, že přece se může každý rozhodnout, zda udělá dobrý či zlý skutek, ale i to je prý zadáno v kombinaci archetypů. Tento popis je také jen rámcový.

V malé meditaci mi také řekli, že moje přání, že bych raději někde poustevničil na vsi jsou naivní. Dělat si mystiku po svém nikam nevede... Po velké meditaci jsou malé opravdu slabší a málo. Šetří se pro jiné účely...

 

MD jaký bych chtěl mít, ale nemohu

Do meditace č.263 jsem nešel zrovna v dobrém zdravotním stavu, a to se mi zesíleně vracelo únavou na konci. Byly vytvořena pro maximální účel a co nejmenší náklady. Dost byla podobná minulým. Obě moje úrovně již dlouho dobře spolupracují, dobře se znají.

Byla kratší, snad jen půl hodiny, i s třemi přídavky. S neutrálním ponorem 48,5%,. Vnímání hudby dokonalé, ale ne špičkové. V tomhle stavu tak být stále, tak bych si to přál… Je to jakoby mi někdo na chvíli připojil jiný mozek... daleko chytřejší...Důkaz? Jde o intuici, chce snad někdo popřít co umí?

Jinakost tam ale nebyla, ani kritika mého přístupu. Božské už na mne má takový vliv, že mne ani moc nejde kritizovat. Problém je jen v tom, že bych chtěl schopností víc než mohu dostat, vlastně zaplatit. Chtěl jsem aby mi přidali z nekonečného Celku, ale odpověděli, že to by se  každému líbilo, jen brát…

Lidé obviňují mystiky že berou drogy jako alkoholici. Větší hloupost snad ani není. Opilec jen hloupě blábolí. Ale mystický trans je pravým opakem! Neuvěřitelně zdokonalené vnímání a chápání, a děsně rychlé k tomu…

Božská Tvořivost, Genialita, lidem nedostupná. Nekonečná a věčná Dokonalost si hraje, vytváří si co potřebuje a může zasáhnout doslova do všeho…

Ale bohužel údělem mystika je celý život poslouchat hloupé lidské řeči. Kdyby To alespoň sami zkusili… Ale to nechtějí…

Božská intuice se vyjadřovala k mnohému, co jsem se ptal, či sama nastínila. Proud okamžitých dokonalých postřehů. Jestli chcete vidět opravdu velkou Inteligenci na pochodu, musíte za ní do transu. Jinde není.

Člověk je vlastně vyvržen do umělé nedokonalosti a v konfrontaci s Dokonalostí vznikají problémy, o které jde. Každý to řeší, tj.žije, jiným způsobem. Mystika je tedy věčné učení od Autority. Živé, hravé, tvořivé Hyperinteligence, která mne skrytě i zjevně vede.

Na mnohé otázky ale opět nereagovali. Třeba o tom, co mne stojí Jejich zásahy na jiných lidech. Bylo tam i o zvláštním vztahu Boha k člověku. To je tak složité a podivné, že to nejde popsat.

Myslíme si, jak nás Bůh miluje, vše nám odpustí a poslechne nás, když Ho o něco prosíme. Kdepak, stvořil si nás jako služebníky, potřebuje nás k svému účelu, který ani v úplnosti nemůžeme znát. Jde Mu téměř výhradně o Jeho zájmy. Jeho Lásku k nám si představujeme moc lidsky...

Když jsem měl obavy zda nevyhyneme, odpověděli: Lidstvo nevyhyne, proč by mělo vyhynout, My ho potřebujeme. Ovšem hned bylo jasné, že život na jedné planetě může skončit Vždyť je jich nekonečno, to nic neznamená…

Jak jsou naivní ti, kteří by chtěli zastavit dějovost, což je touha buddhistů atd. To jsou taková hloupá lidská přání… My se vlastně stále mýlíme... A ani si to neuvědomujeme... Kdo to ale chce slyšet...

Světy jsou vzájemně striktně oddělené. K tomu vede mystika, k přijetí zvláštního postavení, které mystik má, mezi světem bohů a světem lidí, se všemi specifiky…

Mandaly archetypů jsou statickým symbolem dynamického Stvoření. Z archetypů se tvoří děje, takže existuje současně statické i dynamické. Mandala je tedy základním symbolem Stvoření, obrazu Boha. Je Ho tedy možno vyjádřit nekonečným množstvím mandal.

Po meditaci mi božské řeklo: Co brbláš nad zátěžemi. Nejsi přece obyčejný člověk. Máš vše jinak. Mystikové to musí snášet....

Malé meditace i stálé ponory po meditaci jsou jako po minulých meditacích. Po týdnu ale opět zeslábly.

 

Bůh si své vždy prosadí.

Při přípravě meditace č. 264 byla poznámka božského: Bůh si své vždy prosadí. Čekal jsem, že bude jako minulé, ale nebyla. Začátek se zátěžemi, časně ráno, to je už klasika.

Ponor byl 49 a špičkově i 49,25%,  středně tísnivá, protože byla o Jinakosti, Takovosti Boha. Tak silný ponor a tak tísnivý, nic z toho už dlouho nebylo. Trvala skoro hodinku s třemi dosti silnými přídavky a skončila spánkem.

Vysoká Inteligence rychle začala probleskovat geniálními myšlenkami. Na počátku jsem prožil, že božské je u mě ještě těsněji, než si myslím. Že si s Ním stále jen hraji. Mluvím, jakoby božské byl jen mýtus, ale není, ani trochu ne. Je naprosto blízkou, silnou, hmatatelnou Realitou.

Celé to bylo o božském světě, jak je Jiné než my. Byla to přednáška, exkurze a božské divadlo. A to může přinést jen ohromení a tíseň. To vše jsem už v poslední době mnohokrát zažil, ale ne tak intenzivně, silně. Rádi bychom si do světa bohů promítali vše podle našich přání, ale v podstatě vůbec nevíme, jaké to Tam je.

Neznalost je taková skvrna na zrcadle Věčnosti, kterou však jde snadno očistit Poznáním. Ale i ta neznalost je úmyslná. Ta vytváří čas, a děje, o které jde. Ale jak je to ve světě božstev a Boha, kde se už vše ví? Co tam vlastně dělají? To je zcela nepochopitelné, když Vše je Tam neustále přítomno!

Zkrátka neznáme Dokonalost, ani Nekonečnost, ani Věčnost. Jak bychom To mohli zvládnout jen tak přijmout, vždyť je pravým opakem nás? Jak Tam žít? To mi v této meditaci neukázali, nechali to otevřené. V mnoha meditacích kdysi dávno jsem zažil i To.

Tam je naprosto odlišné, nám nepochopitelné Žití. Říci, že je to úplně jiný kontinent, je jen velmi slabé vyjádření té Odlišnosti.

Mám hodně rychlý a krátký vývoj, protože přijímám božské vedení takovými meditacemi, z jednoho světa do druhého, který však vůbec nemohu pochopit, takže jdu skoro do neznáma a nejde to jinak.

I přijmout vývoj, právě ten dává faktor času, dějovosti. V božském je Vše již ale hotovo. Tam je Věčnost, nemusí se o něco usilovat, že by dosáhlo, jen se Věčně projevuje. Proto nás tvoří, proto je Vše jak je. To, čím se tu hlavně zabýváme, Tam vůbec není, např. jídlo, cesty, manuální práce a běžné starosti s rodinou.

Když jsem si uvědomil, že hudbu nevnímám moc silně, podstatně to zesílili na už dlouho nepoznanou úroveň. Ukazovali mi, že se vlastně mám dobře, hraji prima gamesu. Těžím ze své pozice, že o Tom vím víc, a to mi dává smysl, cíl. Poučuji laiky o božském světě, o kterém nic moc nevím, ale stále žiji ve známém světě lidí. Nelze ale jinak.

Takové meditace, vlastně meditační operace, o Jinakosti, ale ještě více tísnivé, jsem měl před 12-18 lety. Ta tíseň je velmi důležitá, nejvíc rozbrušuje bloky vnímání a také je meditace levnější, může tedy mít i větší ponor. Myslel jsem si ale, že v MD už takové nebudou.

 

Po meditaci jsem si uvědomil, že byla vlastně krásná, ač těžší než dřív. Ostatně není to akutní problém, že to nezvládám, v božském přece nebudu mít lidské myšlení a do světa božstev se ještě dlouho nedostanu. Dělá se tím jen rychlá a účinná cesta.

 

Celá meditace byla vlastně o obavách z božského světa šesté a vyšší dimenze. Je to vlastně logické, když trochu chápeme, jak to Tam vypadá, napadá nás, jak tam mohou žít a co Tam vlastně dělají.

To je až moc těžké, pro člověka totálně nepochopitelné, podivné. Ale něco by se napsat dalo. Záleží hlavně na dimenzi božského. Každá je Jiná. Mně zatím říkají: Poslouchej hudbu v meditaci, v Tom to je. Ale to mi nestačí, dávají mi přednášky, ale o tomhle jen málo.

Přitom stále platí Princip podobnosti. Takže je to Tam podobné jako zde, jen daleko dokonalejší. I Tam je vývoj do ještě vyšších dimenzí.

Když jsem se zeptal, zda Tam vytvářejí karmu lidí, jak to naznačuje bible, řekli mi, že to je hlavně práce vyšších Já každého člověka.

Pak mi o tom v malé meditaci něco řekli a ukázali, ač se to prý stejně nedá popsat. Jsou virtuální ve virtuálnu, abstrakce za abstrakcí. Princip Jejich života je, že si Tam vlastně hrají, projevují se. K tomu vize mozkových synapsí, tak přibližně se Tam pohybují v časech za časem.

V meditacích jsem to kdysi měl daleko silněji, jak mi připomněli, ale rád jsem to zas zapomněl, tak moc to bylo divné. Můžou jít i do vyšších dimenzí, ale je těžší i pro ně Tam být déle.

I Oni se učí Sebepoznávání, postupují a pracují, ale totálně jinak než my. Je to Jejich domov, mezi Jejich okolím a Nimi není rozdíl…

Bylo více a silnějších malých meditací než po minulých velkých meditacích. Často však s trochou tísně. Po týdnu opět zeslabení na dvě denně. Tedy podobné jako dřív.

 

 

 

Bůh udržuje rovnováhu

Meditace č.265 měla pouze čtvrthodinovou hlavní část. Nejprve s ponorem pouze 47,5%. Božské se mě zeptalo, zda chci ponory nebo zážitky. Já chci všecko, odpověděl jsem. To prý nejde. Zvýšili mi ponor na neutrálních 48,5% a i hudba byla vnímána dokonaleji. Pak mi vysvětlovali, že mi vzrostly schopnosti channelingu úměrně se stupněm přijetí Boha. Mám i vysoký stálý ponor. Tím ale klesl význam velkých meditací, jež jsou velmi drahé.

Začnou nové meditace tohoto úsporného stylu. Nic moc se prý měnit nebude. To mi radost nedělá, ale prý toho vím na člověka o božském až moc.

V třech přídavcích po pěti minutách jsem měl k intuici několik dotazů na svou práci. Dívala se na to s pocitem, který mi předala: „Já to přece vím, nech to na Mě, včas dostaneš informace. Jsem přece neustále při tobě a udělám to tak, aby to v každém okamžiku bylo správně.“

Hlavní informace v meditaci byla, jak Bůh neustále udržuje, koriguje rovnováhu, a to ve všem. Aby planeta mohla trvale ekologicky žít ve své rozmanitosti, aby i v člověku vše fungovalo jak má.

Jakmile někde vznikne a narůstá nějaký problém, božské včas zapracuje na něčem, co pomalu opět vytvoří rovnováhu. Takových faktorů, ve kterých to božské dělá, je snad nekonečno. Jinak by už dávno byla Země bez života.

Dali mi řadu vizí. Jedna byla, jak fena kojí štěňata. Prý jak je těžké vše připravit, aby měla mléko, aby byla naprogramovaná se o ně starat.

Božské se stará i o to, aby žádná velmoc neporazila druhé země a nebyla dominantní. Karma lidí je také vlastně o rovnováze...

Ale naivní lidé si myslí, že to jde samo. Přitom se také namáhavě starají o sebe a rodinu, aby vše fungovalo... Malé meditace následovaly jako vždy.

 

 Mystický superstav

Meditace č.266 byla opět o Jinakosti Boha. Nebyla tedy jako klidná minulá, ale jako předminulá, což jsem byl rád.

Jak strašně Jiný je Jeho svět! Všecko je Tam Jinak… Ukazovali mi, jak lidé, jakoby ze zásady, k božskému nechtějí udělat ani krok, jakoby tušili, jaký je, ale já jedu ohromnou rychlostí do tohoto superpodivného světa. Jsem tak veden, ale tím se stále zvětšuje vzdálenost od ostatních, která se nedá nijak přeskočit. A bude stále větší.

Tak mi božské často ukazují a já stále jen žasnu, všeho je tam nekonečno a naráz! Věčnost v okamžiku! Tam jde hlavně o to, jak tu nekonečnou Potencionalitu Tvorby vytížit, naplnit.

To bere dech a není divu, proč je mystiků, kteří tohle přijímají, tak málo. Věřící si přejí jít k Bohu, ale kdyby Ho viděli, zahrabali by strachy se pod zem holýma rukama....

Nekonečně možností Tvorby, co věčně s Ní, když vše je Tam okamžitě hotovo, každé přání hned splněno? Proto náš, vším omezený svět, má pro Ně logiku, je pro Ně zajímavý. Před osmnácti lety jsem měl podobné meditace od daleko vyšší síly, proto byly ještě více ohromující než tyto, kde bylo mnohé jen naznačeno

Občas se ozval i můj Střed, a říkal, že skok k Bohu není možno udělat hned, ale je spousta času si na Něj zvyknout. Na to božské nereagovalo.

Stále mi ukazovali, že právě Oni náš svět s jeho omezenostmi vytvářejí a že mají důvody, proč to tak je, ač se nám nelíbí. Právě ta pestrost je zajímá.

Ponor byl 48,5% byl dosti stálý, vždy ale se střední tísní, kvůli rychlosti vývoje a úspoře. Tím byla meditace podobná předminulé.

Volal jsem také IHS, ale marně. Moje Hierarchie ale nechce, aby kristovská IHS do mého procesu po mnoha letech zasahovala a abych zamýšlený plán meditací v kostele sám zkoušel.

Vliv prostředí kostela i kostelní hudby je totiž příliš silný. Můj Šéf božské správy má můj proces dokonale připravený.

Mystický trans je vlastně takový superstav, který bych si přál mít stále, ale bohužel to nejde. V přídavku mi ukazovali, co umí. Třeba říkali, že můj postřeh z dílu seriálu Humberto byl správný, skutečným otcem syna byl onen účetní. A vysvětlili mi, že problémem v partnerském vztahu byla dcera majitele cirkusu. Jako Němka pohrdala Vaškem. Právě inteligence intuice umí pochopit náznaky.

Ukázky práce božského se týkaly i toho vojáka ze včerejší malé meditace, jež přišel z první světové války. Ptal jsem se, zda ho i nás božské opravdu pozoruje tak nezúčastněně. Kdepak soucit, jak říká buddhismus…

 Božské mi odpovědělo, že ho nepozoruje, ale že ho má ve své paměti, celé miliardy let jeho života naráz. Tak si ho může promítat jak potřebuje. Nepozoruje tedy jen v časové linii jako my. Ale opravdu u toho žádné lidské pocity nemá, to by se stalo člověkem.

Z meditace mě vyšoupli tak, že přestala hrát hudba a nebyl jsem schopen ji znovu pustit, ale už předtím mi naznačovali, že bych měl ukončit. Byla skoro hodinku, tedy delší než dřív.

Byly jen dva krátké přídavky. Kupodivu jsem byl dost málo po meditaci unaven. Brzy mi začali dávat malé meditace, a bylo jich hodně a silné. Ten den asi deset, většinou s ponorem 48.25%. Nejdelší večer, skoro půl hodiny. Série malých meditací, backflashů, pokračovala pět dní, ale únava už stoupá.

 

 

Bůh jako Filozof

Po příjezdu do Liberce mne napadlo, že by tu mohla být velká meditace, jež nebyla už tři měsíce. Ale božské, že ne, jen malé. Dává mi už tři měsíce jen 47,5% někdy až 47,75%. Tak jsem chtěl aspoň silnější, jak byly dříve, alespoň 48,75%. Prý by mi dali, ale jen krátkou, neutrální a klidnou.

Božské mi dalo 48%, docela dlouhou, což už jsem dlouho neměl, ač dříve byly běžné. Tento ponor je už totiž zjevně božským, kdeže na něj ubohý lidský pocit má…

Prý mi ho za určitých podmínek občas dají… Ponorem prostě šetří…

A jen jsem to dopsal, pozvali mne na další malou meditaci a zas mi dali 48%, abych ji přijal jako velkou a tedy začátek nové kapitoly 275…

Po chvíli mě pozvali ještě na další a dokonce mi přidali ponor až na úžasných 48,5%, chtěl jsem i trochu informační dynamiky, ale jen mi ji  zaznačili: Ukázali mi životní styl, který mají. Jakoby jen filozofují, hrou zkoumají nekonečně složitý Život.

Série malých meditací pokračovala, jako bývalo i dříve až týden po začátku nové kapitoly. Už jsem myslel, že tyhle série malých silných meditací už nebudou, ale naštěstí jsem se mýlil.

Když jsme si vzpomněl na debaty na webu, hned mi ukázali, že prostě nemají úroveň, ač se lidé snaží co nejvíc, na božské ani mít nemohou…

V dalších mi dokonce v nejsilnější části skladby Lisy dali 49%. Úplný vodopád božského do mne vletěl až ve mne skoro nic člověčího nezůstalo…

Ale pak únava už zesilovala, a to kazí vnímání  božského. Druhý den malé meditace v neztenčeném ponoru pokračovaly, staré dobré časy se vrátily. Chybí mi v nich jen dynamika, vysoká filozofie. Ta je prý dražší, ale hlavně mě moc urychluje a moje etapa je o zpomalování procesu. Škoda.

Přemýšlím, kolik by lidé za tyto božské pocity zaplatili, které se do mě vždy do tří vteřin vevalí. Asi hodně, i když většina by se jich hrozně lekla.

Je to parádní. Po třech dnech dlouhé série malých meditací mi omezili ponory na původní hodnotu, prý to bylo moc drahé. Ponor 48% dostávám už jen ojediněle

Hudba mi tu jde daleko hlasitěji do sluchátek, až mne ohlušuje a to velmi pomáhá...

Kdo zažije tohle, nepotřebuje ani víru, ani bohoslužby, ani kněze s jejich ornáty, mšemi a svátky včetně legračního Santy. Církev se staví mezi člověka a Boha a často spíše překáží… Tak tomu bylo vždy a všude…

Toto je náboženství, jež by měl každý křesťan znát, ne ty prázdné řeči prelátů či zprávy o církevních restitucích a zneužívání nezletilých…

 

Dotazy prosím mailem na intagoZavináčSeznam.cz

Metoda meditace

Záznamy z meditací

Tak to Tam vypadá…

 

Video i se slovy závěrem

 

Další meditační hudba a texty

 

Náš blog

 

Hlavní stránky

 

Zpět